„V zimě zavíralo se záhy. Trvávalo čtyry hodiny, než všichni usnuli. Před tím hluk, křik, chechtot, nadávky, řinkot řetězů, dým, smrad, oholené hlavy, cejchované tváře, hadrovité šaty, všechno osypané nadávkami, zdarebačené... ano, tuhý má člověk život! Člověk jest bytost ke všemu přivykající a myslím, že právě to jest nejlepší jeho definice. " Zápisky z mrtvého domu (1862) je román Fyodora Dostojevského s tématikou koncentračního tábora odehrávájící se v gulagu na Sibiři. Jednalo se o jeden z prvních publikovaných příběhů o tomto tématu, který vychází ze čtyř let nucených prácích, kterými si musel Dostojevskij projít ve vězení v Omsku. Tento příběh se soustředí na Alexandra Petroviče Gorjančikovema, gentlemana poslaného do gulagu, který se snaží najít své místo v tomto novém prostředí. Ostatní vězni kteří pocházejí z jiné sociální třídy jsou proti němu. Ale s časem se věci změní, stejně jako i on sám.
