Počínaje katastrofální erupcí Santorini v roce 1600 př. n. l., která mozná přispěla k pádu minojské civilizace, kniha zavede čtenáře na cestu časem a zkoumá ničivý dopad sopečných erupcí na lidské civilizace a zivotní prostředí.
Výbuch Vesuvu v roce 79 n. l., který pohřbil starověká města Pompeje a Herculaneum pod popelem a pemzou, je zivě líčen a zdůrazňuje náhlou a katastrofální povahu sopečné činnosti.
Antologie pojednává o velké erupci hory Hekla na Islandu v roce 1104, která znamenala začátek rozsáhlé sopečné činnosti v regionu. Vyznačuje se také ničivou erupcí Vesuvu v roce 1631, která způsobila rozsáhlé ničení a ztráty na zivotech.
Prostřednictvím zivého vyprávění a podrobných popisů nabízí kniha strhující pohled na tyto přírodní katastrofy a jejich hluboký dopad na lidskou historii a zivotní prostředí.
